Covidová doba nám přinesla další smutnou zprávu. Zastihla nás nepřipravené, o to je bolestnější. Všichni řešíme, že nemůžeme trénovat a závodit a těšíme se na to, že se uvidíme v "lepších časech". I o to víc bolí, že s některými se již neuvídíme. Patří mezi ně i rozhodčí Luboš Bílek.
Ještě před pár dny jsme od něj dostávali maily s vtipnými přílohami a nyní přišla zpráva, že se s námi Luboš navždy rozloučil…
Ano, bylo to nečekané, tak jak to bývá u lidí, s nimiž úzce spolupracujeme a nic podobného nečekáme. Lubošova spolupráce nejen s naším klubem, ale s libereckým střelectvím obecně, byla těsná, přestože to do Liberce měl daleko a po reorganizaci krajů jsme nebyli ani ve stejném kraji. Spolupráce začala již v době fungování staré gardy mimořádně úspěšných libereckých rozhodčích, jejichž nejznámějšími představiteli byli Vladimír Záruba starší a Mirek Eminger. S nimi Luboš rostl i jako rozhodčí a tak jako svého času byl předsedou republikové komise rozhodčích ČSS Mirek Eminger, zastával stejnou funkci později i Luboš Bílek. S dalším libereckým rozhodčím Přemkem Mrňákem objížděl velké mezinárodní podniky, byl v hlavních rozhodcovských funkcích na největších republikových závodech, ale zároveň jsme se potkávali i na regionálních soutěžích mládeže, kterým se určitě nevyhýbal a zachovával zde stejné zásady jako na největších soutěžích – není rozdíl mezi reprezentantem a začátečníkem, desítkou a jedničkou, od rozhodčího si při vyhodnocování zaslouží stejnou péči!
V posledních letech byl i pravidelným účastníkem ve sboru rozhodčích na našich závodech 1. kategorie a našich mezinárodních závodech a později jejich hlavním rozhodčím. Je nám líto, že se již nadále nebudeme setkávat na střeleckých akcích ani jinde – ale na Luboše budeme určitě často vzpomínat. Vždycky jsme ho rádi viděli a bude nám moc chybět ...